
a palcrovský
Ty doby!... V očích se mi zatmělo, takže musil jsem usednout, když 1911 spatřil jsem po 3,4 letém odloučení od kunratického, lesa svatá místa mezi Libuší, Dvorky, Lhotkou a Cholupicemi…: místa, která čarovně slila se v jedno strašidelné tělo s přečetnýmí okamžiky božskosti, hodinami hřímavé slávy a letu, týdny vznešenosti let 1907 – 1911. Roku 1909 v pátek 13. srpna, duae negationes fortius affirmant – dvě negace se potvrzují, to bylo, když v lese Kamýku, ve mdlé, dusné záři řídkým, bílým závojem obestřeno 4,5 hodinové slunce, vyzářila ze mě, po 2letých nábězích, nejsmělejší, nejstrašnější, nejvyšší z myšlenek, jež člověk kdy měl: být již v tomto životě v podstatě a cele a plně, Deus, creator omnium, tj. Bůh, stvořitel všeho.
Byla udělena evropská cena Chalupeckého bez věkového omezení.
Galerista Choupek koupil od Palcra sochu, počkal 20 let až sochař umře,
Konceptuální performer Vačkář, pokračovatel průkopnických akcí, při níž umělci manipulují s ostatními jedinci (M. Knížák, Karel Miller) po návštěvě Kambodže a komunistického vězení Rudých khmérů S21:
jak se vztahovat k základu – estébácký (Bedřich Dlouhý)

a palcrovský
|
Autor: Vydáno: 9.3.2020 11:26 Přečteno: 3550x |