Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Klárov

Kdyby tehdy byla soutěž na pomník odboje dvoukolová, tak by výsledek dopadl možná důstojně.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 30.6.2014 23:00  •  Přečteno: 1261x

Honoré Daumier (1808–1879)

Honoré Daumier (1808–1879)Tentokrát sáhnu do 19. století pro povzbuzení odvahy v přístupu k potrétu. Jde o sérii 36 podživotních hlav od malíře Honoré Daumiera zvaných „La Monarchie de Juilliet“. Ačkoliv jsou podživotní, působí monumentálně. Mají ohromnou odvahu k plastické nadsázce. Výraz je karikaturně přehnán, ale přesto některé působí jako dokonalý portrét. Skvěle karikují vesměs negativní rysy zobrazovaných, přitom však obecnými hodnotami přesahují prosté zesměšnění. Je nutné zmínit, že jde o malíře, neškoleného modeléra, a tudíž o přirozený geniální talent pro cítění plastické řeči. Zdeněk J. P.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 9.12.2014 13:44  •  Přečteno: 1981x

Šanghajský bankéř zatčen

Šanghajský bankéř byl v Číně zatčen poté, co zpronevěřil rezervy určené pro financování Ceny Jindřicha Chalupeckého. Ta na omezeni zdrojů zareagovala úsporným konceptem letošního ročníku.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 13.3.2018 16:35  •  Přečteno: 87x

Léto s Palcrem 5 – Petr Rezek o Palcrovi

… Jako tělesné bytosti mezi ostatními věcmi nás charakterizuje opět Kurt Badt ve své stati o Podstatě plastičnosti. Socha nás v přebohatém světě staví před odlišný typ skutečnosti, před skutečnost uchopenou pomocí útvarů, které se v přírodě nevyskytují. Jsou to stereometrické útvary, které jsou výtvory ducha. Dle nich sochař rozvrhuje sochu.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 10.9.2014 17:03  •  Přečteno: 3129x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2016, K O M E N T Á Ř E, Sochaři

David Černý

taky sochař, představitel tzv. barrandovského empíru, již delší čas, asi 26 let, umělecky stagnuje.

Po slibném začátku se pro něj stalo prokletím, že se kvůli tomu skamarádil s politiky a že na jeho dílech se od té doby usadil pel jejich megaega. Byl to on, který poradil svému kamarádovi Bémovi, že pomník Sigmunda Freuda má být na náměstí v centru Prahy a ne někde v zahradě blázince. Bém pak s nonšalancí jemu vlastní musel vymyslet důvod, a tak do médií vyslal účelový hoax, že měl Freud v Praze přednášku a že je spjat s židovským ghettem (sic). A vypsal soutěž s velmi zvláštními pravidly na sochu umístěnou na Kozím plácku na Praze 1 (ul. Haštalská, Kozí, Vězeňská, U Obecního dvora), který sice součástí židovského ghetta nikdy nebyl, ale na takováto drzá prohlášení jsme si v politice už uvykli. Politik tím dává najevo zpitomělému davu naprostou převahu, na rozdíl od totality v demokracii samozřejmě blafuje, ale ne tak úplně. Nebýt Stanislava Pence, tak by historicky kozí trh nahrazovali turističtí průvodci Bémovými báchorkami o Freudových přednáškách, ba našli by se i tací, kteří by si zjistili, že doložené je jedině to, že si Freud přijel do Prahy zasouložit a zahrát kulečník. A ve Vídni se Freud o Češích vyjadřoval asi jako Češi o cikánech. Ale zpět k D. Černému… O jeho současné umělecké impotenci vyvažované velikostí hovoří jeho realizace kinetického objektu Kafky v centru, který je součástí novostavby, připomínající holokaust nastojato. Ráno 17. listopadu zahltil mediální prostor v reakci na podání návrhu zákona na ochranu majestátu nápadnou negradující houštinou sprostých slov. V současné době běžný a nudný výkřik, který by nestál za řeč. Vata. Pokud by David Černý, po slibném začátku s tim tankem, chtěl zaujmout dnešní kunsthistori(č)ky a dostat se do světových dějin umění, musel by toho Zemana proděravět a to záměrně nikoli ve zlatém řezu, aby nebyl podezříván z uměleckého přesahu. Měl by si ale pospíšit, aby ho nepředešli specializovaní perforeři Dominik Lang, veterán Opočenský či Čestmír Suška, jejichž workoholismus způsobuje, že neustále ubývá objektů, do kterých by se dala udělat pořádná díra.

 

print Formát pro tisk