Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Mimořádné talentové zkoušky na AVU

V souladu se svými volebními sliby a vizemi programu AVU „o využití lidských zrojů“ a dále „otevření AVU občanům Prahy 7“

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 16.2.2015 9:23  •  Přečteno: 4041x

Kult Putina a opět Stalina v Rusku

S hrůzou sleduji jak se v Rusku zapojují bezcharakterní sochaři do kultu Putina a opět Stalina. 

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.4.2015 20:58  •  Přečteno: 3203x

Jan Skácel

Znovu láska znovu odedávna Z povzdálí překáží smrti

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 25.5.2015 18:53  •  Přečteno: 3685x

Vysvětlení Michala Blažka proč zavěsil hodnocení na nástěnku:

Gramatiku jsem opravil, protože v Informačním servisu a v Respektu jsem si na korektury zvykl, a to nejen gramatické, ale hlavně stylistické. Texty kontrolovali spisovatelé (Topol, Pěkný, Šusterová) a jaksi mě přišlo nabíledni, že by se s gramatickou úrovní AVU textů, a to i s tragickou stylistikou, mělo něco dělat. Že chce rektor M. K. přeměnit výtvarnou školu na universitu (což bylo dokonáno v roce 1999), kdy by se na AVU malovalo a sochařilo, tak ať jsou klidně všichni negramotnými. Výsledkem je škola universitního typu – zrušení skoro všech malířských a sochařských atelié­rů ve prospěch konceptuálních podvodníků, hory písemných textů, gramaticky již ohlídaných, myšlenkově nikoli a stylisticky tragicky schématických.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 2.4.2019 18:21  •  Přečteno: 2191x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2016, K O M E N T Á Ř E

Putování slepého hada za pravdou, Ladislav Klíma (výňatek)

Ty doby!... V očích se mi zatmělo, takže musil jsem usednout, když 1911 spatřil jsem po 3,4 letém odloučení od kunratického, lesa svatá místa mezi Libuší, Dvorky, Lhotkou a Cholupicemi…: místa, která čarovně slila se v jedno strašidelné tělo s přečetnýmí okamžiky božskosti, hodinami hřímavé slávy a letu, týdny vznešenosti let 1907 – 1911. Roku 1909 v pátek 13. srpna, duae negationes fortius affirmant – dvě negace se potvrzují, to bylo, když v lese Kamýku, ve mdlé, dusné záři řídkým, bílým závojem obestřeno 4,5 hodinové slunce, vyzářila ze mě, po 2letých nábězích, nejsmělejší, nejstrašnější, nejvyšší z myšlenek, jež člověk kdy měl: být již v tomto životě v podstatě a cele a plně, Deus, creator omnium, tj. Bůh, stvořitel všeho.

Ona vteřina, ve které se mně zmocnil mystický děs, byla prvním rozedněním po nekonečné noci bloudění… Byla jím však opravdu? Je možné, aby olověný mědák byl znamením Velkého dne? Je to contradictio in adjekto sive hloupost, já však hledám pravdu: může být pravda v hlouposti?...Má odvaha opět poklesla… Avšak --- však --- co jsem chtěl říct? Hloupnu – ba – teď bude řeč o bivaginální sliznici, ale jak na to? Myšlení se mi stává tak obtížným a přitom tak snadným! Všechny myšlenky září jemně a čarovně jako nikdy předtím, – cudná vilnost se plíží jako krásná nymfa, provázená sladce smrtícímu omamnými parami z modrých podzemních jeskyní, kde spala od prvního dne mého života až do dnes zakleta. –

Jak, rozplývá se již svět viditelna? Sečkej ještě! Nebo – ne! Proměn se opět ve světe slyšitelna, v hudbu, ve svou božskou podstatu! Vše se rozplývá, – vše se však stále více zjasňuje – zjasňuje – nesnesitelnou zář, vycházející jakoby z vnitřností slunce, – uniformní, amorfní zář, líbezná, usměrňující zář – svatá – přesvatá-nepopsatelná – věčná zář – božská Zář – Vše –. A v této Záři je podstata bytí – je rozluštění tajemství jsoucna…Ale což jsem předtím neřekl, necítil, nevěděl, že podstatou Všeho je hudba? Kde je tedy pravda? Ech, obojí je pravda, i když jde o rozpor, neboť svět je olověný měďák!

 

print Formát pro tisk