Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Bezplatné právní poradenství

Sochařský zpravodaj poskytne bezplatné právní poradenství studentům postiženým vytunelováním stipendijního programu Erasmus na AVU. Pište na zprasobul@gmail.com.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 16.5.2015 22:10  •  Přečteno: 582x

Co všechno spáchal sochař Zdeněk Palcr, aby si zasloužil zapomenutí.

Odešel z Moravy do Prahy. Přišel do Prahy z Moravy. Tvrdil, že je špatný sochař, že lepší je Chlupáč. Odmítal vystavovat, a to dokonce i v Centre Pompidou – což mu jako jedinému tuzemskému umělci bylo nabídnuto. Nikdy se ani slovem nezmínil o Knížákovi. Kritizoval Kolíbala, že nedělá sochy, ale objekty. Udělal velký dojem na Blažka. Zplodil potomky, kteří nezaplatili dědickou daň a raději nechávají 300 sádrových soch ve stodole ve Zdibech zubu času. Prosazoval stání v sobě, což vyžaduje moc energie. Od jeho smrti uplynulo letos 20 let.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.2.2016 11:19  •  Přečteno: 1199x

Rozhodl jsem se zažádat

o titul emeritní odborný asistent za zásluhy o vymýcení pravopisných chyb v oficielních písemných projevech AVU v roce 1994.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 1.4.2015 21:25  •  Přečteno: 550x

Prostata se pomstila za  „Hoří, má panenko“

Producent Carlo Ponti promítl film v Italii vybranému vzorku společnosti a ze strachu ho odmítl financovat.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 8.2.2018 21:27  •  Přečteno: 270x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2014 12, Léto s Palcrem, 2014

Léto s Palcrem 4 – Úryvek z nepublikovaného rukopisu Zdeňka Palcra Despiau a Gutfreund

Léto s Palcrem 4 – Úryvek z nepublikovaného rukopisu Zdeňka Palcra Despiau a GutfreundDva projevy obrazového vytváření, svým vznikem v dějinném čase od sebe vzdálené, přivádí současnost k symbióze. Oba mají jistotou v provedení zajistit intelektuálním zájmům ”provoz„, a ta je určena v obou případech volbou, která nezavazuje, protože nezpřítomňuje žádnou vazbu k tomu, co má být obrazovým projevem ztělesnění jako duchovní svět ustaveno.

Naše tázání po možnosti souladu, je-‑li soulad duchovního světa ztělesněného a zpřítomněného sochou Despiaua a Gutfreunda naším souladem, nás vrací k sobě. Máme-‑li soulad přijmout za svůj, tážeme se tím na to, čím jsme souladem vedeni. Jsme-‑li vedeni potřebou souladu nebo porozuměním souladu. V prvním případě je to naše zaměřenost a zaměřeností zůstane, protože to, k čemu je zaměřena, bude stále před námi ustupovat. Ve druhém případě pochopení pro porozumění je nám přístupné, může přistoupit. Přistoupí-‑li, jsme v souladu sami se sebou. Tak se nám otevře přístup pro pochopení souladu Despiauova a Gutfreundova duchovního světa ztělesněného sochou.

Zabývání se ukončeným dílem není pouze věcí zadávající, odborné a divácké profese. Není k užitku a především nespočívá v užitku. Ani dílo nelze užít a užíváním opotřebit. Není to předmět. Ztělesnění duchovního světa sochou je tím, co k nám svou životností ztělesnění se vztahuje. Proto není předmětem. Neznamená, že není jiného duchovního světa než ztělesněného sochou, ale znamená, že není-‑li duchovní svět ustaven nebo jeho ustavení pomíjeno, jsme odkázáni na prožívání představy skutečnosti. Té se neubrání a touto představou budeme vedeni. Před prožíváním představy není úniku. Uvolnění nejsme ani v přání ani ve své volbě představy, protože již jsme vedeni představou záměru přání nebo volby. Proto nejsme ani ve snění. I to, co zdánlivě uvolňuje, představivost rozvrhu uspořádání zobrazením nebos skutečnosti, je vedeno představou záměru účinku rozvrhování.

Ustavování duchovního světa jeho zpřítomňujícím ztělesněním, sochou, znamená, že jak toto ztělesnění, tak pohled naší tělesné přítomnosti na toto ztělesnění, vedené představou, se účastní prožívání představy, které ztělesnění tématizuje. To, co tématizuje, je vztah, prožívaný vztah představou k celku, k celostnosti. Naše prožívaná přítomnost, pokud se neprožívá ve své uzavřenosti, ale ve svébytnosti přístupné otevřenosti, zakouší takto, celkem ztělesnění představ sochou náležení k celku, celistvosti světa. Obnovuje tak tím to, co ztrácí prožívání pobytu, celistvost.

print Formát pro tisk