Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Praha 1 chce po sochaři (mně) 355 000 Kč

Zajímavost: Praha 1 chce po sochaři (mně) 355 000 Kč za nucené vystěhování ateliéru. 
www.lidovky.cz/domov/archiv

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 23.2.2015 21:56  •  Přečteno: 445x

Likvidace jednoho z posledních sochařských ateliérů na Praze 1

Likvidace jednoho z posledních sochařských ateliérů na Praze 1Při likvidaci jednoho z posledních sochařských ateliérů použila Praha 1 novou konceptuální metodu.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 5.5.2016 19:35  •  Přečteno: 454x

Giacomettiho postřeh

Dosud, pokud vím, nepublikovaný text Zdeňka Palcra – pokračování pracovní verze, únor 1982
Rozvíjení významu odpovědi na otázku v čem je rozdíl mezi objektem a uměním zobrazujícím k otázce: „…Proč by mouchy měly být bez umění?“ (R. Smithson, Příběhy se zrcadly – cestování po Yucatanu, Artforum, 1969) Přiblíží i důvod, proč otázku rozdílu mezi objektem a uměním zobrazujícím jsme položili: „…a navrhl jsem pojetí poesie jako živoucího celku veškeré poesie, která kdy byla napsána…“ (T. S. Eliot – Tradice a individuální talent, Listy pro umění a kritiku, 1933)

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 29.6.2016 14:53  •  Přečteno: 486x

Ďoučí Morda řádí

Ďoučí Morda řádíProtože v postmodernickosti se většinou dává přednost Einsteinovu časoprostoru, poznal se prorektorský tandem zvaný Ďoučí Morda ve výstižných kresbách Vladimíra Skrepla a ten se bude muset z AVU pakovat.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 23.6.2014 20:56  •  Přečteno: 1337x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: Sochaři – portrétisté, 2014 23, 2014

Francesco Messina

Francesco MessinaFrancesco Messina (1990–1995) Vystavovat začal kolem roku 1930. Nejméně polovina jeho díla jsou portréty. Navazuje na italskou rene­sanci. Jeho hlavy jsou anatomicky vystavěné, kombinují plně plastické a grafické prvky. U některých hlav podtrhuje výraz ještě polychromií. U bronzů si doslova hraje s patinou. Byl posedlý splétáním pramínků vlasů. U mužských portrétů je zdůrazněna individualita a síla, a to bez použití deformací, někdy tvary zjednodušuje v duchu neorealismu G. Manzua. Ve srovnání s E. Grecem je realističtější a zdaleka mu nejde o stylizaci formy. Na rozdíl od M. Mariniho nehraje žádné expresivní noty. Zdeněk J. P.

print Formát pro tisk