Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.
Hlásání horizontality
vedlo v historii vždycky ke kruté vertikalitě.
Francesco Messina
Francesco Messina (1990–1995)
Vystavovat začal kolem roku 1930. Nejméně polovina jeho díla jsou portréty. Navazuje na italskou renesanci. Jeho hlavy jsou anatomicky vystavěné, kombinují plně plastické a grafické prvky. U některých hlav podtrhuje výraz ještě polychromií. U bronzů si doslova hraje s patinou. Byl posedlý splétáním pramínků vlasů. U mužských portrétů je zdůrazněna individualita a síla, a to bez použití deformací, někdy tvary zjednodušuje v duchu neorealismu G. Manzua. Ve srovnání s E. Grecem je realističtější a zdaleka mu nejde o stylizaci formy. Na rozdíl od M. Mariniho nehraje žádné expresivní noty.
Zdeněk J. P.
Návrhy na nový název AVU
Akademie přesahu obsahu, Vědecko-výzkumný institut vizuálních textů
Nové logo AVU:
Léto s Palcrem
12. července uplynulo 18 let od smrti nejdůležitějšího českého sochaře druhé poloviny 20. století, Zdeňka Palcra. Protože odmítal vystavovat (výjimkou byly pouze tři výstavy – 1960 Praha, 1970 Nová síň, Praha, 1986 Litomyšl), veřejnost neměla a nemá o jeho díle povědomí. Ve stodole ve Zdibech hnije 300 většinou nadživotních soch a to (ne) díky neochotě dědiců zaplatit dědickou daň, která v době Palcrovi smrti ještě platila, dále klasickým nezájmem kulturních institucí i proti sochařsky zaměřené akademické obci.
Návštěvnost od 27. 11. 16
Francesco Messina
Francesco Messina (1990–1995)
Vystavovat začal kolem roku 1930. Nejméně polovina jeho díla jsou portréty. Navazuje na italskou renesanci. Jeho hlavy jsou anatomicky vystavěné, kombinují plně plastické a grafické prvky. U některých hlav podtrhuje výraz ještě polychromií. U bronzů si doslova hraje s patinou. Byl posedlý splétáním pramínků vlasů. U mužských portrétů je zdůrazněna individualita a síla, a to bez použití deformací, někdy tvary zjednodušuje v duchu neorealismu G. Manzua. Ve srovnání s E. Grecem je realističtější a zdaleka mu nejde o stylizaci formy. Na rozdíl od M. Mariniho nehraje žádné expresivní noty.
Zdeněk J. P.
Autor:  Michal BlažekVydáno: 3.12.2014 9:21 Přečteno: 7751x |
Formát pro tisk