ptal se každou chvilku Miloš Zeman sochařky Ani Vinokurovny, která byla poveřena vytvořením jeho portrétu na spřátelné prognostické olympiádě, konané v osmdesátých letech 20. století v Kazachstánu. Spolu s Klausem a Komárkem tam zvítězili v soutěži trojčlených štafet. Vymodelovala i Klause. „Finišmen Komárek musel bohužel hned po klání odletět do Angoly a tehdy bylo zakázáno fotografovat, takže jsme v ušetřeném čase vyhrazeném pro třetí portrét navštívili místo, kde jsem se narodila.
Můj portretovaný model se zajímal o krajové zvyky, nejvíce snad o prastarou tradici práva otce nevěsty na její defloraci.
Byl nadšen, že v nových poměrech toto právo bývá uplatňováno v některých oblastech take okresními tajemníky, fascinovala ho statistika, zapisoval si horské oblasti a nížiny a porovnával, kde má tajemník přednost jako první. Jásal, že našel chybějící článek řetězce archetypu, zmíněný Karlem Marxem v Komunistickém manifestu, i když prý až na konci spisu, kde si toto právo drze uzurpoval kapitalista.
Ze své zásady chránit vždy své modely jsem to nikde nehlásila.“ Tak vzpomínala tvůrkyně mnoha významných sousoší. „...z původního konceptu trigy vznikla nakonec dvouhermovka.“ (citováno z B. Jelcinem částečně odtajněného archivu SKaZXISSK.)
(fotografie je laskavě zapůjčena z pozůstalosti umělkyně)
Formát pro tisk