Ve čtvrtek, dne 11. února v 18 hodin se v knihovně DOXu uskuteční první z deseti večerů věnovaný sochaři a dnes už i vizionáři Zdeňku Palcrovi (+12.7.1996). Provází Michal Blažek.
Malíři a Římské ceny Akademie výtvarných umění v Paríži
„Nikdy nevěřit učiteli (dnes ani učitelce, ani třetí mysli), který svým žákem, to jest svým epigonem, potvrzuje vlastni slávu. Hle, napodobí mne, měl jsem tedy pravdu.“
Tak tohle jsem si přečetl v knize Paříž a okolí (str. 33–34) Adolfa Hoffmeistera v patnácti letech a nemohu se zbavit dojmu, že mne to navždy poznamenalo.
Nyní se věnuji AVU
Nyní se věnuji AVU, která byla ohniskem útoku proti sochařství a kde to skončilo patem na rozdíl od prohry na UMPRUM.
Pomník neznámého novináře a jednotky ZZ
Nastala chvíle a vyvstala potřeba sochařského díla – pomníku, pomníku neznámého zlikvidovaného novináře.
Chona Orloff
U nás velmi málo známá rusko-židovská sochařka Chona Orloff, která žila od počátku 20. stol. v Paříži.
Návštěvnost od 27. 11. 16
Co všechno spáchal sochař Zdeněk Palcr, aby si zasloužil zapomenutí.
Odešel z Moravy do Prahy. Přišel do Prahy z Moravy. Tvrdil, že je špatný sochař, že lepší je Chlupáč. Odmítal vystavovat, a to dokonce i v Centre Pompidou – což mu jako jedinému tuzemskému umělci bylo nabídnuto. Nikdy se ani slovem nezmínil o Knížákovi. Kritizoval Kolíbala, že nedělá sochy, ale objekty. Udělal velký dojem na Blažka. Zplodil potomky, kteří nezaplatili dědickou daň a raději nechávají 300 sádrových soch ve stodole ve Zdibech zubu času. Prosazoval stání v sobě, což vyžaduje moc energie. Od jeho smrti uplynulo letos 20 let.
|
Autor: Vydáno: 7.2.2016 11:19 Přečteno: 6481x |
