Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

Adolf Vildt (1868–1931)

Adolf Vildt (1868–1931)Nejvlivnějším italským sochařem první třetiny 20. století byl Adolf Vildt. Virtuozní kameník s citem pro dokonalé mramorářské dokončení povrchu, jehož stylizace nikdy nepřehlušuje živost portrétu. Charakter často vyjadřuje až bizarní grimasou. Vždy mu ale jde o vyjádření vlastního, jasně čitelného názoru na portrétovaného. Z hlediska zpodobnění v mramoru je jeho dílo vyjímečné a ve dvacátém století ojedinělé. Zdeněk J. P.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 15.12.2014 16:46  •  Přečteno: 6034x

Portrétní soutěže: Drtikol, Janeček (Jawa), Toyen

Přihlášky do 31. 5. koratarok@seznam.cz M. Forman, Čáslav, podmínky na www.meucaslav.cz do 31. 10. 2019

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 23.5.2019 17:51  •  Přečteno: 3802x

Putování slepého hada za pravdou, Ladislav Klíma (výňatek)

Ty doby!... V očích se mi zatmělo, takže musil jsem usednout, když 1911 spatřil jsem po 3,4 letém odloučení od kunratického, lesa svatá místa mezi Libuší, Dvorky, Lhotkou a Cholupicemi…: místa, která čarovně slila se v jedno strašidelné tělo s přečetnýmí okamžiky božskosti, hodinami hřímavé slávy a letu, týdny vznešenosti let 1907 – 1911. Roku 1909 v pátek 13. srpna, duae negationes fortius affirmant – dvě negace se potvrzují, to bylo, když v lese Kamýku, ve mdlé, dusné záři řídkým, bílým závojem obestřeno 4,5 hodinové slunce, vyzářila ze mě, po 2letých nábězích, nejsmělejší, nejstrašnější, nejvyšší z myšlenek, jež člověk kdy měl: být již v tomto životě v podstatě a cele a plně, Deus, creator omnium, tj. Bůh, stvořitel všeho.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.11.2016 10:09  •  Přečteno: 5047x

Co všechno spáchal sochař Zdeněk Palcr, aby si zasloužil zapomenutí.

Odešel z Moravy do Prahy. Přišel do Prahy z Moravy. Tvrdil, že je špatný sochař, že lepší je Chlupáč. Odmítal vystavovat, a to dokonce i v Centre Pompidou – což mu jako jedinému tuzemskému umělci bylo nabídnuto. Nikdy se ani slovem nezmínil o Knížákovi. Kritizoval Kolíbala, že nedělá sochy, ale objekty. Udělal velký dojem na Blažka. Zplodil potomky, kteří nezaplatili dědickou daň a raději nechávají 300 sádrových soch ve stodole ve Zdibech zubu času. Prosazoval stání v sobě, což vyžaduje moc energie. Od jeho smrti uplynulo letos 20 let.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.2.2016 11:19  •  Přečteno: 6783x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: 2016, Soudy a pře

Sochař Hampl vyhrál soud s úřednickou hydrou v Lidicích.

Sochař Hampl vyhrál soud s úřednickou hydrou v Lidicích.

print Formát pro tisk