Žádáme fotografy, kteří dne 17. 11. mezi 13. a 14. hodinou v Praze na Můstku fotili kolportéra časopisu Babylon, který nesouhlasně hlasitě komentoval vystoupení starosty Prahy 1 Lomeckého, poté byv obstoupen policií, jménem zákona vyzván, lehnuv si na zem a byl asi pěti policisty odtransportován mimo shromážděné lidi, kterým ještě stačil rozdat několik Babylonů, aby se přihlásili! Máme zájem o placené publikování fotografií.

„Zločiny postmodernismu“

Konkrétní činy: – vědecké falšování dějin umění – cenzurní zákazy již schválených realizací či autorských projektů – vydávání se za sochaře – členství v porotách při podvodných konkurzech a podobně…

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 28.7.2015 11:08  •  Přečteno: 5436x

Muzejní noc

Zdeněk Palcr znovuzrodil v poslední chvíli sochařství a to stáním, vertíkalitou, ztělesněním duchovního světa a zachránil rozplizlou plastičnost – životnost, navzdory suchosti a chladu. MB

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 17.6.2014 16:50  •  Přečteno: 5324x

Kdo nejde se Sochařským zpravodajem, nejde se sochařským zpravodajem

Kdo nejde s námi, jde proti nám, K. Gottwald

Kdo není proti nám, je s námi, J. Nazaretský

Kdo nejde se Sochařským zpravodajem, nejde se sochařským zpravodajem, M. Blažek

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 7.11.2016 10:16  •  Přečteno: 4330x

Vladimíra Eidernová, předneseno 11. února 1985 (výňatek SZ)

Vladimíra Eidernová, předneseno 11. února 1985 (výňatek SZ)... Je ještě jeden obor, se kterým sochařství, pracující vlastním tělem a hmotou v (trojrozměrném) prostoru, tak úzce souvisí.

Autor: Michal Blažek  •  Vydáno: 13.12.2016 11:31  •  Přečteno: 107716x

Návštěvnost od 27. 11. 16

Kategorie: K O M E N T Á Ř E, 2020

Sorela? Ak. Arch. Libor Fránek

Sorela? Ak. Arch. Libor FránekV dnešní době plné minimalisticko–funkcio­nalistických tendencí působí Havířov útulně, poutá pozornost a nenudí. Výrazným pozitivem je vzdušná pravoúhlá půdorysná osnova s dominantou bulváru s přímou vazbou na dvorová prostranství vnitrobloků z pěších či silničních komunikací.

Nedílnou součástí celistvé půdorysné kompozice je dnes vzrostlá zeleň, na kterou bylo myšleno již ve fázi zpracování projektu a nyní po padesáti letech můžeme naplno vnímat její význam a přínos z hlediska kvality životního prostředí.

To, že při procházení kterékoliv městské části v zóně Sorely podvědomě vnímáte, že jste ve městě a přitom jste obklopeni zelení (ačkoliv je to pouze sezónní efekt), je dáno také vyvážeností měřítka a hmot. Což nelze tvrdit o podobném celku např. v Porubě. Tam se více prosadil trend inklinující k onomu sovětskému, okázale a prvoplánově exhibujícímu manýristickému pojetí. Oproti tomu autentický efekt je viditelný v Ostrově.

Díky jedinečnému citu a smyslu pro měřítko a kompozici tehdejší generace architektů můžeme havířovský komplex (a nejen – Poruba, Ostrov či části Mostu, Prahy atd.) právem považovat za raritu, která konkrétně v případě Havířova, je navíc umocněna tím, že město vznikalo jako samostatný urbanistický celek tzv. na zelené louce, k čemuž na území Čech a Moravy došlo naposledy v době budování husitského Tábora ve středověku.

Urbanistický zastavovací plán týmu prof. Meduny zahrnující i Havířov koncipoval město jako samostatný obytný celek s vlastní infrastrukturou, jejíž efektivní rozložení je paradoxně čitelné až dnes, kdy nekoordinovaným a chaotickým pronájmem prostor v podnožích objektů došlo v posledních letech k porušení rovnováhy těchto vazeb, místy k jejich zániku a noremní postuláty dostupnosti občanské vybavenosti přestávají být respektovány.

Právě Havířov byl příkladem rovnováhy architektonické exprese objektů, ucelené urbanistické koncepce a intravilánu zahrnujícího komponovanou zeleň, mobiliář a výtvarné objekty v podobě fontán, bazénů či sochařských děl. Velkoryse založená kompozice je dopracována do detailů a tvoří vyvážený celek kompaktního výrazu.

Pokusme se tento hlavní aspekt a odkaz zachovat i pro další generace!

redakčně zkráceno

 

print Formát pro tisk