Akademie anti-výtvarné Utopie

Jedna domestikovaná sestřenice mladého Klause s temnou minulostí dědečka – ultrakonceptualistou ze 40. let, cenzorem, spolurealizátorem fašistických konceptů, např. deportace Židů apod. Vnučka pokračuje v softkonceptualismu jiného ražení.

Druhý kandidát, pravděpodobně mužského pohlaví, se dral na AVU původně jako turbosochař. Neuspěl, a poté šel do konkurzu pro jistotu dohromady s manželkou. Zanechal dojem nezřízeného imbecila, což se inkluzivně projevilo tím, že se brzo stal prorektorem.

Třetí kandidátka je zatím neznámá. Neumí moc česky, a proto ji mlaďoši nerozumí, což by mohlo být ve volbě rektora výhodou.

Změny je možné jednoduše předvídat. V podstatě se naplňuje vše, co zaznělo v rozhovoru s Evou Blimlingerovou, profesorkou vídeňské Akademie výtvarných umění v Alarmu. Ve Vídni jsou samozřejmě napřed. Řada změn, byť možná ve změněném pořadí, se již realizuje i tady. S velkou jistotou přinese zvýšený počet pedagožek (50:50), stejně jako tam, potřebu nejméně dvou školek pro děti v budově školy, čemuž by mohla sloužit nově plánovaná budova. Toalety, stejně jako ve Vídni, nebudou moci býti zřízeny kvůli památkářům pro třetí pohlaví samostatně, tak budou unifikovány (podle statistiky je v populaci více predátorských mužů – úchylů, než třetích pohlaví a ti první společné toalety jistě ocení).

Již dnes se pedagogové AVU nedoplňují zvenčí. Zaprvé se tam nikdo nehrne, a za druhé jsou tlaky nejen nových doktorandů, které chrlí umělecké školy a pro které není jinde uplatnění. Jejich ideálem je od začátku studia až do důchodu neopustit budovu a v penzi dosluhovat v Ústí nad Labem.

Historická paralela je se vznikem FAMU ve 40. letech, kterou po válce založili profifilmaři. Brzo po graduování prvních studentů byl vydán výnos, že na FAMU mohou učit jen absolventi FAMU – a zakladatelé FAMU se museli pakovat. Toho samého se již nyní doktorandi na AVU dožadují. I Chalupeckého ceny se rozdávají každý rok. Téměř každý laureát zaujme záhy pedagogickou pozici na uměleckých školách.

Novému rektorovi nezbude, než zlikvidovat zbytečky tzv. řemeslných oborů a všechno srovnat do horizontální latě.mgrdocprofphd.

Ten odstupující, přezdívaný Mrdající pes, poté co přimaloval na napodobeninu obrazu Josefa Lady na návsi pářící se psiska, za což utrpěl Chalupeckého cenu, a nakonec mu to vyneslo i rektorát, hovoří o sobě od počátku v množném čísle, např. „měníme jazyk, kterým mluvíme“... Zaplevelil vyjadřovaní slovy „vytvoříme platformu“ (v rozhlase to jakási absolventka použila za 5 minut sedmkrát). Vymyslel genderově neutrální novotvar „umělcině“, což je patrně množina. No, newspeak jak sviňa.

Plnou hubu horizontality, ale rozevřené nůžky mezi jeho platem (skoro 100 000 měsíčně), dimenzovaným ze zákona na vetší školy, a skuhrajícími pedagogy na straně druhé neřešil. Místo toho sebechvála, jak si vybral skvělé prorektorky Morganovou a Daučíkovou. Cha, cha, to ony si vybraly tebe Vaňku. To je jsi podědil po Kotalíkovi. Už si nepamatuješ? To za jejich éry začala ta zaměstnankyně okrádat studenty o stipendia, protože ji nikdo nekontroloval!

A poslední novotvar „avudoucnost“ je dokladem toho, že „umělcině dosud jen svět malovaliy a sochalyi, ale teď ho budou měnit“:

Zvýhodnění 15 % netalentovaných adeptu studia,15 % sociálně vyloučených, snad snaha vyřešení platového ohodnocení metodou samovzdělávaní studentů. Plány do budoucí utopie mají už své kontury. Otázkou zůstává, kdo z inkluzivních PhD pedagogů avudoucnosti by rozpoznal, koho při talentových zkouškách vlastně zvýhodnit. Zdá se, že ideální rektorkou AVU by byla ministryně soc. věcí Maláčova. Nějací slovenští předci by se už našli. Odstupující rektor kopíruje klišé algoritmů všech revolucionářů. Když se nějak nedaří, tak se vyfabuluje „úspěšná“ historie a zavedou se rituály proti kterým se na počátku bojovalo (pamatujeme si výměnu křesel ve vchodu AVU za umělohmotné bufeťácké židličky). Po volbách rektor plánuje opulentní ceremoniál předávání klíčů od AVU, a zřejmě dojde i na Zahradní slavnost.