Sochařské sympózium Lysolaje, 2014

Začneme u sochařského staršiny Milana Váchy, který je posedlý sluncem. Nemůže ale na něj vyzrát jinak, než tím, že mu neustále připomíná jeho polohu kolik je hodin. Zatímco na předcházejícím sochařském sympoziu v Litoměřicích ze stejného kamene „vyrobil“ objekt sestávající se ze tří částí a dokonce udělal uprostřed korpusu vlivem dobové módy díru, v Lysolajích, v mnohem sochám příznivější atmosféře vytvořil Vácha homogenní plastiku a dosáhl indexu 0,69, zatímco v Litoměřicích pouze 0,17. Švaříček Rašva vřetenovitou orientovaností s detaily více plastickými než malebnými a dokonce originálními. Zabodoval na 0,75. Dana Talaveru pronásledují dvě vize – je to on sám a žába, která se mu zjevuje několikrát do roka. A to, zvláště když pobývá na Vlašimsku, jako žabí domina Járy da Cimrmana, jehož intimní život se badatelům stále rozplývá ve fosforeskujících záblescích. Talavera se rozhodl vnést do mlýna pevný tvar a kousnout do ožehavých tajů života našeho klasika. Velmi dobře řemeslně a sochařsky zpracovaný námět se někomu bude zdát příliš konvenční, o to více jej ocení blízká mateřská školka. Index sochovitosti 0,79. Libor Pisklák vyrobil čistý objekt nazvaný Relikviář, předmět, který po vzoru soch vyzdvihl na piedestal. Od ostatních se liší zřejmým zájmem ponechat na povrchu stopy vrtáků a brusných kotoučů a dociluje více malebného než plastického výrazu, střídáním stupňů tvrdosti povrchu - Badt-Palcr index 0,25. Moje socha vychází ze stovkami let opakovaného hinduistického prostorového kánonu tanečnice apsary. Po dobu pěti měsíců, kterou jsem strávil jejím vytvářením jsem měl pocit, že se celou dobu modlím. Index bude určitě větší než 0,5 a rozhodně nedosáhne hodnoty 1.