Malíři a Římské ceny Akademie výtvarných umění v Paríži
„Nikdy nevěřit učiteli (dnes ani učitelce, ani třetí mysli), který svým žákem, to jest svým epigonem, potvrzuje vlastni slávu. Hle, napodobí mne, měl jsem tedy pravdu.“
Tak tohle jsem si přečetl v knize Paříž a okolí (str. 33–34) Adolfa Hoffmeistera v patnácti letech a nemohu se zbavit dojmu, že mne to navždy poznamenalo.
Další stání jednoho z procesů proti restaurátorské firmě Art Kodiak
Opakujeme výzvu z čísla 123: ! žádáme pamětníky !
dnes již skoro zaniklé kolonie sochařských atelierů, nacházejících se ve vnitrobloku mezi vodárenskou věží a Spartou na Letné, ohraničenou ulicemi Korunovační, Na Výšinách a Jana Zajíce, aby se ozvali na tel. 775 124 828 nebo e-mail hastal@centrum.cz. Sto let existující desítka atelierů je skoro na konci cest. Dokud tam ale jediné kladívko ťuká do dláta tak žije.
Cyklus kreseb Jaroslava Blažka z let 1968–1969
Galerie Ztichlá klika Vás srdečně zve na zahájení výstavy
Návštěvnost od 27. 11. 16
2014 23 
Francesco Messina
Francesco Messina (1990–1995)
Vystavovat začal kolem roku 1930. Nejméně polovina jeho díla jsou portréty. Navazuje na italskou renesanci. Jeho hlavy jsou anatomicky vystavěné, kombinují plně plastické a grafické prvky. U některých hlav podtrhuje výraz ještě polychromií. U bronzů si doslova hraje s patinou. Byl posedlý splétáním pramínků vlasů. U mužských portrétů je zdůrazněna individualita a síla, a to bez použití deformací, někdy tvary zjednodušuje v duchu neorealismu G. Manzua. Ve srovnání s E. Grecem je realističtější a zdaleka mu nejde o stylizaci formy. Na rozdíl od M. Mariniho nehraje žádné expresivní noty.
Zdeněk J. P.